Tottenham zajistili přežití v Premier League těsným vítězstvím nad Evertonem

V atmosféře, jaká nemá obdoby, začali Spurs s odhodláním, které jim během žalostné domácí sezóny výrazně chybělo, když vyhráli jen dvakrát na domácí půdě.

Conor Gallagher byl jen centimetry od toho, aby dal Spurs senzaci začátku, když pod tlakem Merlina Rohla střílel do postranní sítě, zatímco Everton zoufale bránil.

O pouhých sedm minut později přišla další velká příležitost, když volný kop Pedra Porra nasměroval Rodrigo Bentancur na Joãa Palhinu, který však vystřelil vysoko nad branku.

Nutná přestávka na vodu v třicetistupňových vedrech mírně narušila raný nápor Spurs a jen trochu panický ústup zabránil Ilimanu Ndiayemu, aby získal víc než roh, když senegalský útočník proklouzl kolem Destiny Udogieho a Mickyho van de Vena, kteří míč vychýlili do autu.

Právě z rohu na druhé straně však Spurs vstřelili jeden z jejich nejoslavovanějších gólů všech dob, když Mathys Tel poslal míč do vápna a Palhinova hlava narazila do vzdálené tyče, což mu umožnilo v druhé pokusu zasít míč do sítě, přičemž bylo jasně vidět, že překročil brankovou čáru.

Poté, co snadno udrželi svůj druhý poločasový náskok v 18 zápasech Premier League, mohli Spurs tiše věřit, že dokážou zápas dotáhnout – tím spíš, když uvážíme, že Everton v každém z předchozích pěti venkovních zápasů inkasoval právě dvakrát.

Ačkoliv čtyřminutové zpoždění z technických důvodů mohlo být rušivé, Spurs dále diktovali tempo a v hodině hry měli čtyřbodový náskok nad obávanou sestupovou čárou.

Tento náskok se však zmenšil na polovinu díky gólům Tatyho Castellana a Jarroda Bowena na východě Londýna. Zpráva se rychle rozšířila mezi tisíci fanoušky s telefony v rukou a dříve optimistická atmosféra v N17 výrazně ochladla. Skoro jako na povel začal Everton, jehož kapitán Seamus Coleman naposledy oblékl navíc i kapitánskou pásku, vypadat více než jen jako vedlejší postavy.

I přesto se Toffees, kromě zásahů Van de Ven a Antonína Kinského, málokdy zdáli schopni vstřelit dva góly, které by poslaly Spurs do nižší ligy. V konečném důsledku tak Spurs získali své 12. a nejdůležitější vítězství v 17 domácích vzájemných utkáních.

Po devíti nervy drásajících minutách nastaveného času potvrdil konečný hvizd záchranu Spurs. West Ham, který v závěru přidal třetí gól proti Leedsu, tak v sezóně 2026/27 najde v kalendáři obávaný 'Lincoln away'.

Pro Spurs to však znamená jen začátek dlouhého a bolestivého procesu obnovy. Podruhé za sebou skončili na 17. místě a bez lukrativní zadní vrátka do Ligy mistrů UEFA, která by je tentokrát zachránila, může být tým, který za tři měsíce vyjede z tunelu, velmi odlišný od toho současného.