Tým slepých fotbalistů z Jižného Súdánu touží po paralympijském úspěchu

Tým slepých fotbalistů z Jižného Súdánu touží po paralympijském úspěchu

Yona Sabri Ellon nevidí míč u svých nohou, ale slyší ho. Slabé cinkání ho vede kolem obránce a ten vystřelí do sítě.

Ellon tak posunul svůj jižnosúdánský tým slepých fotbalistů blíže k snu hrát na Paralympiádě v Kalifornii v roce 2028.

Dvacetidvouletý útočník reprezentuje Jižní Súdán v týmu "Bright Stars", který tento týden absolvuje svůj mezinárodní debut na prvním turnaji mužského slepého fotbalu v Ugandě.

Pro něj jde o víc než jen fotbal.

"Musím dát víc gólů, abych odstranil negativní vnímání slepých lidí u našich krajanů," řekl AFP po zápase.

Slepý fotbal využívá zvonění v míči, které pomáhá hráčům pětčlenných týmů, a neustálé volání španělského slova "voy" což znamená "jdu", aby ostatní věděli o jejich poloze.

Tým Jižního Súdánu začal skromně před pěti lety s pouhými dvěma hráči pod vedením vidícího hlavního trenéra Simona Madola Akola.

"V lidech s různými typy postižení je obrovský potenciál, který je třeba odemknout," prohlásil.

Výzvy

Akol tým rozšířil na čtyřicet členů, kteří představují různé kmeny z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, který stále bojuje s konflikty a etnickými napětími.

"Právě díky fotbalu dosáhneme trvalého míru v Jižním Súdánu," řekl Ellon, který byl jedním z osmi, kteří odcestovali do Kampaly.

Ellon přišel o zrak kvůli glaukomu ve věku deseti let. Po léta přestal chodit do školy, přesvědčený, že konec zraku znamená konec vzdělání i jeho lásky k fotbalu.

"Bright Stars" to změnily.

"Výzvy se staly našimi nejlepšími přáteli," dodal.

Takových je sice hodně.

Veřejné fotbalová hřiště v Jižním Súdánu jsou rozbitá dírami, což je nebezpečné pro slabozraké hráče.

Jediné bezpečné hřiště musí platit, pokud ho chtějí použít, uvedl trenér Akol.

Oficiální paralympijský výbor země byl založen teprve před měsícem po deseti letech snah o registraci.

Ale tento první mini turnaj v Kampale, na kterém startovaly i týmy z Ugandy a Zimbabwe, přináší větší viditelnost.

"Ukázat, že lidé s postižením mohou přispět a dokonce jednou reprezentovat svou zemi, to je to, co ti chlapi dokázali," řekl Robert Kidd, poradce pro komunikaci v neziskové organizaci Light for the World, která podporuje jižnosúdánské hráče od roku 2020.

Milovaní a hrdí

Na tribunách v Kampale malý ale vášnivý dav povzbuzoval hráče.

Jalia Nankwanga, studentka práva na Univerzitě Makerere, vynechala přednášky, aby viděla úvodní zápas v pondělí a fandila ugandskému týmu.

Nankwanga je sama slepá, ale přítel jí pomohl sledovat hru.

"Když vidím své slepé kolegy na hřišti, cítím se milovaná a hrdá," řekla a dodala, že ji to nyní inspiruje k vlastnímu hraní.

Finálový zápas v úterý mezi Jižním Súdánem a Ugandou byl plný napětí.

Teprve v druhé polovině kapitán Jižního Súdánu Martin Ladu Paul proměnil pokutový kop, což vyvolalo skandování "SSD, SSD" z tribun, zkratka pro Jižní Súdán.

Jižní Súdán nakonec vyhrál 3-0, ale oba týmy se posunuly blíže k kvalifikaci na Paralympiádu.

"Účast na takovém šampionátu je pro nás už vítězství," uzavřel Akol.