Fidžijská fotbalová ikona se vrací domů kapitánovat první profesionální tým
Roy Krishna se nenechá odradit horkem. "V Papui Nové Guineji bude ještě tepleji," žertuje tento 38letý útočník z okraje tréninkového hřiště s pohledem upřeným na zápasy v Papui Nové Guineji.
Přesto ranní vlhký trénink nutí hráče Bula FC silně se potit na základně klubu v Ba, městečku na hlavním ostrově Fiji v severním pobřežním regionu proslaveném plantážemi cukrové třtiny.
Právě zde chce největší fidžijský fotbalista všech dob předat lekce ze své nepravděpodobné kariéry.
Vstoupit do profesionálního fotbalu bylo "velmi těžké", říká kapitán Bula FC.
Svou první smlouvu podepsal ve věku 26 let když v roce 2014 přestoupil do novozélandského týmu Wellington Phoenix aby hrál v australské A-League.
Tento úspěch sám o sobě byl pozoruhodný pro hráče z Fiji, fotbalového trpaslíka, kterého Krishna opustil před lety aby hrál polo-profesionálně.
Jeho 51 gólů během necelých 120 zápasů pro Phoenix včetně ceny pro nejlepšího střelce a ocenění pro nejlepšího hráče ligy mu vyneslo místo v legendách tichomořského fotbalu.
Nenech se odejít
Návrat domů se zdál nepravděpodobný. Ale po šesti letech v Indii kde vyhrál titul v nejvyšší soutěži a třikrát skončil jako spolumaximální střelec ligy chtěl Krishna trávit více času se svou dcerou na Fiji.
"Právě jí bylo čtyři a teď se mnou vede pořádné rozhovory: 'Nenech se odejít zůstaň kam jdeš? '" říká.
Pomáhá to že Fiji nyní má svůj první profesionální klub který byl spuštěn jen před několika měsíci.
Bula FC kde je Krishnaova manželka výkonnou ředitelkou oznámila jeho angažmá v prosinci pro účast v úvodní sezóně Pro Ligy Konfederace oceánského fotbalu.
Tato soutěž podporovaná FIFA má pomoci hráčům z zemí jako Vanuatu Solomonovy ostrovy a Tahiti vybudovat kariéru ve světovém fotbale.
Krishna musel stanovit standardy pro tým složený převážně z hráčů kteří nikdy netrénovali na plný úvazek.
"Chtěl jsem jim říct že fotbal není jen na hřišti ale i mimo něj. Jak se o sebe starat spánek strava co jíst s kým se scházíš," říká.
"Tady si myslíte že můžete jít pít kavu a večířkovat celou noc a pak v pondělí přijít na trénink," dodává s odkazem na mírně omamný kořenový nápoj tradiční v jižním Pacifiku.
"Nefunguje to tak."
Stačí se usmát
Hlavní trenér Stephane Auvray 44letý přiznává že někteří byli "trochu bezradní a naivní" ohledně požadavků.
"Děláme hodně přestávek během tréninku takže to nám dává čas abychom vedli hráče kteří potřebují vedení," říká Auvray.
Jedním z těch kteří oceňují rady nejvíce reprezentativního hráče Fiji je 16letý Maikah Dau tichý a elegantní záložník jehož otec hrál po boku Krishny v národním týmu.
Dau nejmladší v týmu říká že Krishna mu dal spoustu povzbuzení.
"V prvním zápase mi řekl ať tam jdu jen se usmám a dělám co umím," vypráví.
Krishna říká že hráči mají skvělou šanci se dostat "do systému" profesionálního fotbalu a "nehrát jen v Oceánii ale jít do zahraničí do Asie do Evropy a sledovat své sny".
"Všechno je možné," dodává opíraje se o své vlastní zkušenosti z dětství v rurální farmářské komunitě v Labase na druhém největším ostrově Fiji.
"Není podstatné kde žijete na ostrově ve vnitrozemí nebo kde není internet nic... zklamete se jen pokud na tom nebudete pracovat."
Krishna si uvědomuje že vstupuje do svých posledních hráčských let i když fyzicky stále má stejnou svalnatou stavbu a nízké těžiště které z něj dělají robustního ale hbitého útočníka.
Jeho rada pro mladší spoluhráče ochutnávající první profesionální fotbal je jednoduchá. "Chci aby tito mladí kluci si užívali každou chvíli," říká.