EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR: Aldair o brazilském trápení, Neymarově comebacku a souboji Tottiho s Ronaldem
Šampion mistrovství světa z roku 1994 a neochvějná ikona, bývalý brazilský obránce, poskytl našemu mikrofonu jasnou a nefiltrovanou analýzu. Od kritiky nevýrazné Selecao přes dlouho očekávaný návrat Neymara až po klubové záležitosti, jeho hluboké pouto k Římu, ambice Giallorossi na Scudetto pod vedením Gian Piera Gasperiniho a současnou formu Benficy.
Kromě svého pohledu na moderní fotbal a povídání o novém dokumentárním filmu o svém životě se Aldair také svěřil Flashscore s úžasnou anekdotou o dvou absolutních superstar, se kterými sdílel hřiště: Francescem Tottim a Ronaldem.
Jak byste zhodnotil první utkání Brazílie proti Maroku?
„Sledoval jsem ten zápas. Tolik nepřesných přihrávek, Brazílie nehrála vůbec dobře. Myslel jsem, že vypadali opravdu, ale opravdu špatně! Očekávám mnohem víc, stejně jako všichni ostatní tady doma!“
Co si myslíte o práci, kterou odvádí Ancelotti?
„Pokud mluvíme o tomto zápase, neviděli jsme v něm jeho rukopis. V přátelských utkáních hráli o něco lépe, ale v tomto úvodním duelu mistrovství světa jsme viděli příliš málo z jeho práce. Možná se trefil jen se střídáním. Ale jinak toho bylo k vidění opravdu málo.“
Který hráč by podle vás mohl v této složité situaci strhnout tým na svá bedra?
„Očekává se, že se této role ujme více než jeden hráč. Je tu Raphinha, i když už nějakou dobu nepodává za národní tým dobré výkony. Vinicius si v jednom zápase vedl o něco lépe.
Myslím hlavně na tyto dva. Pak je tu samozřejmě vždy naděje, že tuto zodpovědnost převezme Neymar.“
Co říkáte na rozhodnutí povolat Neymara zpět do národního týmu?
„Myslím, že je to správné rozhodnutí, protože je to úplně jiný hráč než ostatní, o úroveň výš nad průměrem. Je správné, že ho Ancelotti vzal s sebou a čeká na něj, aby se mohl vrátit do stoprocentní kondice. Povolat ho nebyla chyba, rozhodně ne.“
Mistrovství světa má nyní 48 týmů. Jaký je váš názor na takto rozšířený turnaj?
„Dává to mnoha dalším zemím šanci hrát na mistrovství světa, a to je krásná věc. Je ale jasné, že jsou vidět obrovské rozdíly v úrovni: na jedné straně máte překvapení, jako když Španělsko remizuje s Kapverďany, kteří se účastní poprvé v historii. Na druhé straně jsou reprezentace, které těchto rozdílů využívají, jako Německo, které nasázelo sedm gólů Curaçau.
V konečném důsledku o postupu do vyřazovací fáze, zejména o prvních dvou místech, rozhodnou právě souboje mezi tradičními velkokluby a těmito menšími týmy, a to i z hlediska gólového rozdílu.“
Hrál jste na třech mistrovstvích světa a v roce 1994 jste ho vyhrál. Jaké máte vzpomínky na tento triumf?
„Vyhrát mistrovství světa je vždy úžasné, ale upřímně, pro fotbalistu je už jen účast na mistrovství světa vždy nádherná. Vlastně rád vzpomínám i na Itálii 1990, i když jsem byl po celou dobu na lavičce a neodehrál ani minutu. A s potěšením si vybavuji turnaje, které jsem hrál v Americe a ve Francii. Možnost zahrát si v této soutěži je to, o co každý fotbalista ve své kariéře nejvíce usiluje.
Z USA 1994 si pamatuji téměř vše, co se stalo na hřišti. Oproti minulosti je dnes mnohem více informací o tom, co se děje mimo hřiště, v hostitelské zemi; to jsou důležité věci, o kterých se dnešní kluci mohou dozvědět mnohem více.“
V Itálii byl uveden film o vašem životě. Jak tento projekt vznikl a jaký je pocit vidět se na velkém plátně?
„Vznikl díky třem přátelům, kteří jsou z Říma a jsou fanoušky AS Řím. Několikrát jsme si o tom spolu povídali a nakonec mě přesvědčili, abych vyprávěl svůj příběh i mimo hřiště.
Natáčeli jsme rok mezi Římem, Dubají a Brazílií, tvrdě jsme na projektu pracovali a natočili spoustu materiálu. I když jsem velmi stydlivý člověk, což to trochu ztěžovalo, podařilo se nám vytvořit něco pěkného a ukázat tu druhou stránku mě, kterou fanoušci a veřejnost neznali.“
Jak vysvětlíte tu obrovskou lásku, kterou k vám chovají fanoušci AS Řím?
„To se mě ptají často. Téměř to vypadá, jako bych se fotbalově narodil v AS Řím, i když to tak není. Láska fanoušků ke mně je obrovská. Byl jsem tam mnoho let, ale pro ně je to, jako kdybych u nich začínal jako mladík a strávil tam celou svoji hráčskou kariéru!“
Hrál jste s Tottim i Ronaldem, Il Fenomeno. Kdo z nich byl lepší hráč?
„Jsou to dva velmi odlišní hráči. Ronaldo byl spíš útočník do brejkových situací, výbušnější. Francesco byl skvělý v pokutovém území, měl skvělý přehled o přihrávkách a stejně dobrý instinkt na gól jako Ronaldo. Těžko říct, kdo byl lepší: ideální scénář by byl mít je oba v jednom týmu, aby člověk neměl tu starost vybírat si.
Pamatuji si, když jsem se po mistrovství světa v roce 1994 vrátil do Říma, v době, kdy všichni mluvili o brazilské devítce, mi lidé na Trigorii říkali: ‚Podívej, i my tu máme svého Ronalda, uvidíš,‘ a mysleli tím velmi mladého Francesca Tottiho. Francesco pak všem ukázal, čeho je schopen, a já z toho byl opravdu moc rád.“
Sledujete ještě svůj první evropský klub Benficu? Co si myslíte o období, kterým právě prochází?
„Nesleduji je příliš podrobně; letos, když je trénuje Mourinho, jsem viděl víc jejich zápasů.
V posledních letech se Benfice příliš nedaří, často jsou v krizi a v Evropě se jim nedaří podávat výkony na jejich skutečné úrovni. Pokud jde o jednotlivce, zdá se, že kádr má několik zajímavých hráčů, ale stále jim chybí výraznější výsledky.“
Jaký je váš názor na Gasperiniho AS Řím? Jaké jsou jejich vyhlídky? Myslíte, že jsou týmem, který může bojovat o titul?
„Gasperiniho fotbalová myšlenka je opravdu dobrá. První rok v Římě není pro nikoho snadný, ale on to zvládl velmi dobře, opravdu skvělou sezonu. K tomu, aby udělali další krok, však klub potřebuje dodat víc a přivést několik dalších hráčů. Pokud AS Řím získá hráče, o které žádá, určitě se budou moci udržet mezi nejlepšími týmy bojujícími o Scudetto.“
Zatímco čekáme, zda Ancelottiho Selecao dokáže přeřadit na vyšší rychlost a zamířit na vrchol tohoto mistrovství světa, a zda Gasperiniho AS Řím získá potřebné posily z přestupového trhu k boji o Scudetto, fanoušci si na velkém plátně budou moci vychutnat tu nejintimnější a dosud neviděnou stránku brazilského šampiona.