EXKLUZIVNĚ: Podolski o reprezentaci Německa na mistrovství světa, debaklu 7:1 s Brazílií a dalších tématech

Lukasi, děkujeme za tvůj čas. Jaký to je pocit reprezentovat svou zemi na mistrovství světa?

„Ano. Především děkuji. A to bylo vždy něco výjimečného. Nezáleželo na tom, jestli to byl zápas mistrovství světa nebo přátelské utkání, vždy to byla velká čest hrát za Německo a, víš, jako dítě sníš o tom, že si možná zahraješ Bundesligu. Pak odehraješ pár zápasů v Bundeslize, a pak se staneš reprezentantem a pokračuješ v tom déle než 10 let.

„A jak říkám, vždy to byla radost hrát... Když se nad tím zamyslíš, jen 23 hráčů může být pozváno na soustředění a pak do nominace. A já jsem toho byl téměř vždy součástí a byla to vždy radost.

„A vždy jsem na hřišti dal všechno, co jsem měl, a zvláště mimo hřiště, protože reprezentuješ svou zemi, když jsi v šatně, když jsi v autobuse, když jsi v hotelu a všude jinde. A všichni nás vnímají jako národní tým, bylo pro mě a pro nás vždy důležité chovat se ke všem s velkým respektem. A proto, opakuji, byla vždy radost hrát za ten dres.“

Na mistrovství světa v roce 2006 jsi získal ocenění pro nejlepšího mladého hráče. Co pro tebe toto ocenění znamenalo a jakou radu můžeš dát mladým hráčům?

„Samozřejmě jsem tu trofej získal, ale fotbal je pro mě víc než jen trofeje. Zvláště mistrovství světa 2006 bylo něco úžasného, bylo to pro mě doposud nejlepší mistrovství světa. Celý turnaj, Německo získalo nové stadiony. Atmosféra byla úžasná. Téměř každý den bylo slunečno, 30 stupňů.

„V roce 2004 jsme vypadli ve skupinové fázi Eura. Nikdo v nás nevěřil. Vyměnili jsme trenéra. Přišli noví hráči, mladí hráči. A myslím, že s mistrovstvím světa 2006 začala nová generace. A s tím třetím místem, víš, jsme něco nastartovali, jako cestu. Nastartovali jsme něco úžasného a byl jsem toho součástí 10 let.

„A znovu, pro mě fotbal není jen jedna trofej, jeden gól nebo můj první zápas. Pro mě je to, jako, dobře, ale pro mě celá historie s německým národním týmem, na to nikdy nezapomenu. Nikdo mi to nemůže vzít. A se 130 starty za Německo, to mi nikdo nevezme. A proto nerad mluvím jen o speciálních okamžicích, jako je trofej, zápas nebo... čtvrtfinále nebo penalta v roce 2006 proti Argentině. To je součást sportu... ale myslím, že fotbal je víc než jen 90 minut.“

Ale byl jeden mimořádný zápas proti Brazílii, ten 7:1. Jak to vnímáš? To musel být jeden z nejpodivnějších zápasů, které jsi hrál, že?

„Ano. Stalo se to možná jednou a už nikdy víc. Ale pro nás, víš, kdybychom prohráli finále, nikdo by o tom zápase teď nemluvil. Takže na mistrovství světa nebo turnaji je důležité mít cíl a my jsme měli cíl vydržet až do konce. A pro mě nezáleží na tom, jestli vyhraješ 1:0 po penaltách nebo jako my 7:1, stejně musíš hrát finále, a to je důležité.

„Ale samozřejmě celá historie po zápase, a zvláště po turnaji, myslím, že tento zápas je něco neskutečného. A všichni si ho pamatují a lidé o něm budou mluvit ještě za 50 let. Skvělý zápas. Dokonce v zemi, kde se mistrovství konalo, v Brazílii, vyhrát proti domácímu týmu – to mu dalo něco... něco navíc.

„Ale znovu, bylo to semifinále a v semifinále máš cíl vyhrát. Někdy na turnajích jde o štěstí, o něco navíc nebo se mohou stát různé věci... ale my jsme to dokázali fantastickým způsobem. A ano, 7:1 a postoupili jsme.“

To bylo úžasné. Když se díváš na německý tým, co je důležitým faktorem pro mistrovství světa?

„Vždy máme tohoto týmového ducha, odkdy jsem v reprezentaci. Samozřejmě máme vždy skvělé hráče, ale také jsme byli víc než jen jeden nebo dva hvězdní hráči. Vždy jsme chtěli, aby hvězdou byl tým, vždy. Měli jsme skvělou atmosféru, skvělý trenérský štáb... skvělého řidiče autobusu, fyzioterapeuty a všechny. Celý štáb byl vždy součástí nás. A myslím, že odkdy jsem v reprezentaci, to nám dávalo něco navíc.

„Některé jiné země mají tohoto klíčového hráče – když má dobrý den, vyhraje zápas. Ale my jsme byli jako, víš, měli jsme brankáře, měli jsme dobré obránce, měli jsme dobré záložníky, máme dobré útočníky. Myslím, že nemáme ty úžasné, úžasné hráče... ale naší hvězdou byl tým. A odtud, jak jsme začali v roce 2006, pamatuji si svou cestu, vždy jsme vydrželi až do konce. Vždy jsme něco vyhráli, druhé místo, třetí místo.

„Vždy jsme na turnaji vydrželi až do konce. Můžeš toho dosáhnout dobrým fotbalem, ale bez dobrého týmového ducha a atmosféry, myslím, té vzdálenosti nedosáhneš.“

Víme, že to není individuální sport, takže být týmem je velmi důležité, že?

„Někdy máme ve finále okamžiky. Máš klíčové hráče. My jsme také měli klíčové hráče, ale myslím, opakuji, naší hvězdou byl vždy tým. A týmový duch s trenérským štábem, s lidmi kolem, a to nám dávalo něco výjimečného.“

Julian Nagelsmann je stále mladý trenér, ale trenér reprezentace. Co se ti líbí na jeho přístupu? A co je nejtěžší na tom být trenérem německé reprezentace?

„Těžko říct, protože nikdy nebyl mým trenérem, takže nerad mluvím o lidech, které neznám nebo se kterými nepracuji...

„Být trenérem německé reprezentace je něco výjimečného, ale je to také jiné než trénovat (běžný) tým... Protože v týmu máš každodenní záležitosti, máš každodenní trénink. Připravuješ se na 50 nebo 40 zápasů. V reprezentaci máš období, kdy připravuješ tým na jeden, dva zápasy. A samozřejmě pak máš dlouhou přípravu na turnaj, což je vždy pro zemi jako Německo a pro všechny země něco výjimečného.

„A to je klíč pro trenéra reprezentace – připravit tým správně na ten jeden okamžik. A jak jsem řekl dříve, nemůžeš z jednoho hráče vymáčknout všechno. Musíš řídit 23 hráčů, aby měli dobrou atmosféru. Na turnaji musíš mít také trochu štěstí. A proto si myslím, že je to jiné.“

Miroslav Klose je nejlepším střelcem v historii mistrovství světa s 16 góly. Za ním je Lionel Messi s 13 góly. Jaké to bylo hrát po boku Kloseho?

„Ano, skvělé. Nejenže dával góly, byl pro nás důležitý, a také jako spoluhráč byl vždy klidný. Jeho chování mimo hřiště, jeho zkušenosti a také jeho příběh byly důležité. Nevyrostl jako talent v 16 nebo 17 letech, protože jeho kariéra začala opravdu pozdě. A to, čeho dosáhl, zvláště s reprezentací, je úžasné.

„A být jeho partnerem v útoku, naše kombinace, zvláště německo-polská kombinace, byla něco výjimečného. Byl to také velmi chytrý fotbalista. Na hřišti hrál inteligentně. A velmi dobře jsme si rozuměli. A tak, víš, chybí mi ty časy, protože hrát s ním a s ostatními hráči, které jsme měli, bylo něco úžasného.“

Opravdu jste si velmi dobře rozuměli, to je pravda. Myslíš, že Messi na tomto mistrovství světa překoná ten rekord?

„Je to něco navíc. Myslím, že je to možné... Bude skvělé ho znovu vidět na největší scéně, protože tento hráč vždy přidá něco navíc. A už nenajdeš takové hráče.“

A nakonec, kdybys byl trenérem německé reprezentace, vzal bys mladíka Lennarta Karla na mistrovství světa, aby získal zkušenosti?

„V Německu jsme vždy měli toho dodatečného hráče, kterého vždy bereme do reprezentace. A myslím, že je na seznamu. Tak proč ne?

„Vždycky v rozhovorech nebo obecně říkám, nezáleží na tom, jestli je ti 17, 18 nebo 28, jde o kvalitu. Jde o to, co ti hráč dává navíc, a také jaký je jako osobnost... Bylo mi 18 nebo 19, když jsem se připojil k reprezentaci, tak proč ne totéž pro Karla?

„Pro mě, když mluvíme o věku, pojďme mluvit o něm, jakou má kvalitu. A pokud má kvalitu, pokud reprezentace potřebuje jeho postavení, když už máš, jako, tři, čtyři hráče na jeho postu... možná ho nepotřebuješ. Ale pokud ho potřebuješ a on podává výkon jako v posledních měsících, proč ne? Vzal bych ho.“