Exkluzivně: Bývalý sportovní ředitel španělské reprezentace o De la Fuentem, mistrovství světa a dalších

Mistrovství světa se blíží. Jak vidíte španělský národní tým?

„Španělsko je evropský šampion, vyhrálo Ligu národů, v posledním ročníku bylo druhé. Podle mě patří mezi favority – mladý kádr je vyvážený zkušenými borci s mezinárodními úspěchy.

Jsou tedy týmem, který musí soupeři porazit, a jak jsme viděli v posledních turnajích, vyrazí na plac s obvyklou chutí dokázat, že chtějí být mistry.“

Myslíte, že tlak na ně jako na jasné adepty na titul – přestože už hodně vyhráli – je vlastně ku prospěchu, vzhledem k tomu, jak mladí mnozí hráči jsou?

„Kdybyste mluvil o jiných hráčích... ale tihle kluci pod tlakem a v klíčových chvílích podávají své nejlepší výkony. Už to ukázali jak v reprezentaci, tak v klubech, takže nepochybuju, že až přijde rozhodující okamžik, předvedou to nejlepší.

Zkušení to dokázali stokrát, a mladíci – znáte jejich jména: Nico (Williams), Lamine (Yamal) a tak dále. Pedri, ač mladý, Gavi... mohl bych jmenovat dál, ale tihle se pod tlakem netřesou.“

A co někteří z těch, o kterých se tolik nemluví, kteří jsou teď v kádru spíš v pozadí – myslíte, že by některý z nich mohl nakonec zazářit víc než samotné hvězdy?

„Myslím, že hráči, od kterých se očekává, že povedou tým, to udělají, a na mistrovství světa se vždycky najde pár překvapení. Ale když mluvíme o překvapeních pro Španělsko... už žádná překvapení nejsou, a kdo vynikne, je už prověřený hráč.

Hrát za španělskou reprezentaci je nesmírně náročné, takže když někdo vynikne, není to pro nikoho překvapení.“

Má tento tým něco společného s partou z roku 2010?

„Tým z roku 2010 byl zkušenější. Řekl bych, že post za postem, co se týče úrovně, byl kádr z 2010 o trochu lepší, ale myslím, že současný tým by se mohl s tím z roku 2010 bez problémů měřit, stejně jako s Argentinou z minulého mistrovství světa. Mohou konkurovat jakémukoli soupeři, který se jim postaví.“

Proč vsadil na De la Fuenteho

Španělsko v roce 2010 bylo o tiki-tace, ale tento tým se zdá být vyvinutější – stále drží přihrávky a držení míče, ale je přímější a využívá víc křídel. Souhlasíte?

„Všechno začalo před několika lety, když jsme se s Luisem Rubialesem rozhodli podpořit Luise de la Fuenteho. Věděli jsme, že je to trenér, který s těmito hráči v mládežnických kategoriích hodně vyhrál, a věděli jsme, že nastal jeho čas, že by mohl podat to nejlepší i s áčkem.

Zpočátku se o něm hodně diskutovalo, ale pak vyhrál všechno a ukázal, že z týmu dokáže dostat maximum. Nechává hráče v hlavní roli, sám zůstává v pozadí. Kabina se snadno řídí, takže vznikla dokonalá kombinace pro vítězství.“

Jako sportovní ředitel španělské reprezentace jste musel ukončit éru Luise Enriqua a vsadit na De la Fuenteho. Bylo to těžké rozhodnutí? Věřil jste, že může dosáhnout takové trenérské úrovně?

„Věděli jsme, že je skvělý kouč a může být skvělým manažerem. Byl to riskantní krok, protože jsme v něj měli naprostou důvěru – jinak bychom si Luise de la Fuenteho nevybrali – a on nám dal za pravdu.

Vůbec to nebylo snadné, protože jsme přicházeli z éry Luise Enriqua, a jak vidíte, je to špičkový trenér, ale cítili jsme, že nastal čas na změnu, a jak víte, dopadlo to lépe pro obě strany – jak pro Luise Enriqua, tak pro reprezentaci.“

Kromě Španělska, Alberte, zaujal vás ještě nějaký jiný tým, kromě obvyklé Francie, Argentiny a Brazílie?

„Řekl bych také Portugalsko. Portugalsko je tým, který se mi opravdu líbí, a zmínil bych i Anglii – je to soupeř, který se těžko poráží a hraje velmi dobře. Bude to mistrovství světa té nejvyšší úrovně a já bych ty dva – Portugalsko a Anglii – zařadil mezi absolutní špičku.“

Nakonec, Alberte, postavím vás do úzkých: Joan Garcia, David Raya nebo Unai Simón?

„Pokud si mám vybrat, tak David Raya. Samozřejmě je na trenérovi, koho považuje za nejlepšího, ale všichni tři patří mezi nejlepší. Unai Simón – každý ví, jakou úroveň dal reprezentaci, myslím, že se blíží dokonalosti.

Joan Garcia je celosvětovým fenoménem mezi brankáři; v Barçe podával vynikající výkony. Ale já viděl Davida Rayu dlouho trénovat s reprezentací, viděli jsme ho ve finále Ligy mistrů a podle mě je právě teď ve světové brankářské špičce na třetím místě.“