EXKLUZIVNĚ: Douglas Costa sní o finále Brazílie a Argentiny na mistrovství světa

Možná jste hráli na nejprestižnějších stadionech světa, zúčastnili se mistrovství světa, zvedali nad hlavu trofeje a vyhrávali ligové tituly. Ale zkoušky nikdy nekončí, a to možná obzvlášť v Serii D. Stačí se zeptat Douglase Costy. „První dva měsíce byly trapné,“ přiznává s úsměvem brazilský fotbalista.

Bývalý křídelník Juventusu a Bayernu Mnichov žije už pár měsíců ve Veroně a čeká na přesun do Dubaje. Ve městě lásky našel Brazilec dočasný domov v ChievoVeroně, klubu, který byl kdysi součástí italské fotbalové historie, než se zhroutil a začal znovu od amatérských lig.

Obnovu vedou Sergio Pellissier, bývalý útočník a kapitán zázračného Chieva, a Pietro Laterza, podnikatel a prezident klubu, který zároveň vlastní Al-Ittifaq v Dubaji.

„Nejprve jsme měli dohodu, že půjdu do Dubaje, ale všechna místa pro cizince tam už byla obsazená. V tu chvíli mi řekl o druhém týmu, Chievu, který hrál Serii D,“ říká Douglas Costa pro Flashscore.

„Zeptal se, jestli bych sem nechtěl přijít na čtyřměsíční nebo pětiměsíční zkušenou, než se přesunu do Dubaje. Přemýšlel jsem o tom a spolu s rodinou jsme se rozhodli pustit se do tohoto nového dobrodružství v Itálii, zemi, kterou mám hluboko v srdci.“

Dodal: „Ze začátku jsem těžko hledal rytmus a správný způsob, jak přistupovat k zápasům. Postupně jsem se ale přizpůsobil prostředí. Teď jsem spokojený s tím, jak hrajeme.“

Mistrovství světa je za dveřmi a Brazílie je jako vždy mezi favority. Na lavičce sedí Carlo Ancelotti – myslíte si, že je to ten pravý, kdo přiveze trofej zpět do Brazílie?

„Myslím, že Ancelotti má všechny předpoklady k tomu, aby vyhrál mistrovství světa. Brazilská reprezentace má jedinečnou tradici a vždy má k dispozici ty největší talenty současnosti. Podle mě, pokud se můžete spolehnout na hráče s obrovskými zkušenostmi a talentem, jako je Neymar, je cesta jednodušší. Bez takového hráče by byl cíl o něco složitější, i když stále dosažitelný.“

Vidíte Brazílii jako absolutního favorita?

„Brazílie vždy začíná mezi favority, ale stejně tak Francie, Španělsko a Německo. Úroveň světového fotbalu v posledních letech obrovsky vzrostla: i reprezentace, které byly dříve považovány za méně tradiční, udělaly obrovský pokrok. Když se podíváme na poslední mistrovství světa, Maroko dokázalo něco výjimečného.

„Hodnoty se změnily: dnes, když nenastoupíte s maximálním soustředěním a ochotou obětovat se a dělat špinavou práci, riskujete, že prohrajete s kýmkoli.“

Jaké vzpomínky máte na mistrovství světa, kterého jste se zúčastnil v roce 2018?

„Nádhernou vzpomínku. Od dětství jsem začal hrát fotbal s jediným skutečným cílem – jednou se dostat na mistrovství světa. Nikdy jsem si nepředstavoval, že se dostanu do tak významných evropských klubů, ale mistrovství světa byla vždy má posedlost. Účast v ročníku 2018 byla splněním snu a životního projektu, který začal, když jsem byl velmi malý.“

Jaké by bylo vaše ideální finále tohoto mistrovství světa?

„Nemohu říct, kdo se tam dostane, ale strašně rád bych viděl finále mezi Argentinou a Brazílií. Jihoamerické superclásico má atmosféru, kterou, pokud jste nenarodili v Brazílii nebo Argentině, nemůžete plně pochopit. Měl jsem to štěstí si v něm zahrát: je to výjimečný zápas, naprosto odlišný od všech ostatních.“

Kontrola Juventusu

Když mluvíme o současné Serii A – máte stále vášeň pro tuto ligu, sledujete ji se zájmem?

„Fotbal hluboce miluji, ale tímto životem žiji už skoro 20 let. Když nejsem zaneprázdněný svým týmem, snažím se vypnout. Raději se soustředím na svůj soukromý život, trávím čas s rodinou, cestuji a objevuji nová místa. Díky tomu nemohu Serii A sledovat příliš podrobně a nemohu poskytnout detailní názor.“

Ale přece jen máte představu o tom, jak se daří Juventusu...

„Ano, vždycky kontroluji výsledky Juventusu. Oproti minulým letům, kdy tým vyhrával ligu mnohem rozhodněji a jasněji, je dnešní cesta složitější. Ale Juve je vždy Juve: jsem přesvědčený, že se brzy vrátí na úroveň, která mu patří.“

Myslíte si, že byste mohl být ten správný profil pro Juventus, aby nastartoval vítězný cyklus?

„Vedení Juventusu moc dobře ví, co je pro klub nejlepší. Juventus má slavnou historii a vždy pracuje na dosažení nejlepších výsledků. Viděl jsem pár zápasů a líbí se mi, jak hrají; přeji Spallettimu všechno nejlepší v kariéře.“

Má italský fotbal stále stejnou přitažlivost jako dřív? Často to ve srovnání s tempem Ligy mistrů vypadá jako jiný druh fotbalu.

„Do italského fotbalu jsem se doslova zamiloval v 90. letech, v éře Del Piera a Ronalda Fenoména v Interu. V té době byla Serie A nepochybně nejsilnější a nejokázalejší ligou světa a sledoval jsem ji s velkým obdivem.

„Když jsem pak měl možnost si v ní zahrát, velmi jsem si ji užil. I když jsem od přírody nikdy nebyl fanouškem obranné fáze, Itálie mi hodně pomohla se vyvinout, zlepšit můj herní styl a naučit se hodně po taktické stránce.

„Je to druh fotbalu, který budu mít vždy v srdci. Vím, že dnes se některé věci změnily a celkové tempo je jiné, ale jsem přesvědčený, že se Serie A vrátí do své dřívější slávy.“

Fotbalové vzory

Pojďme mluvit o Bayernu Mnichov, dalším z vašich bývalých týmů. V Evropě jste odehrál některé neuvěřitelné zápasy, například proti Paris Saint-Germain. Je to ten skutečný model fotbalu?

„Záleží na úhlu pohledu. Mám rád útočný fotbal, ten druh týmů, které hodně vytvářejí a hodně střílejí. Měl jsem tu čest hrát za Bayern a filozofie klubu byla vždycky tato: přijmout riziko.

„Pro mě je okázalý fotbal právě tento. Mnohem raději sleduji zápas, který skončí 3:3, než 0:0 nebo 1:0 založený jen na obraně. Riziko, že uděláte chybu, je součástí krásy fotbalu.“

Jaké vzpomínky máte na své působení v Německu?

„Mám fantastické vzpomínky. V Bayernu Mnichov mě trénovali obři jako Pep Guardiola, Carlo Ancelotti a Hansi Flick. Měl jsem štěstí pracovat s nejlepšími trenéry okolo. Hodně jsme vyhrávali a dominovali Bundeslize.

„Mám malou lítost, že jsme v těch letech nevyhráli Ligu mistrů, i když jsme si to vynahradili vítězstvím na Mistrovství světa klubů. Na Bayern mám jen ty nejkrásnější vzpomínky.“

Zmínil jste Guardiolu, jméno často spojované s lavičkou italské reprezentace. Myslíte, že by někdo jako on mohl být tím, kdo posune italský fotbal na vyšší úroveň?

„Pokud by se Itálii podařilo získat Guardiolu, byl by to skvělý zlom. Pokud jde o mě, Pep je největší trenér v historii fotbalu. Je třeba říct, že řídit reprezentaci je úplně jiná práce než trénovat klub.

„V klubu trénujete hráče každý den, zatímco u reprezentace můžete skupinu vidět jednou za tři měsíce. Je těžké vštípit přesnou taktickou identitu v tak krátkém čase, zvlášť když hráči pocházejí z úplně odlišných prostředí a obranných systémů.

„Pamatuji si, když jsem hrál za Brazílii, tyto potíže se objevovaly: byl jsem zvyklý na určitý styl, zatímco třeba spoluhráč z Atlética Madrid uplatňoval naprosto opačné obranné koncepty. Koordinovat to vše v reprezentaci je pro každého složité, ale Guardiola je prostě Guardiola.“

Takže je podle vás Guardiola lepší než Ancelotti?

„Jsou to dva velmi odlišní trenéři. Ancelotti je výjimečný v řízení lidí, má skvělý vztah s hráči a v tomto ohledu mu nic nechybí.

„Guardiola naopak žije pro taktiku: je to trenér posedlý studiem každého detailu, skutečný znalec hry. Ancelotti má ohromnou historii, která mluví sama za sebe, a i přes svou dlouhou kariéru se neustále prokazuje jako absolutní vítěz.“

Přemýšlel jste o tom, kdy se rozhodnete ukončit kariéru? Uvažujete o tom a jaký by byl dokonalý konec vaší kariéry?

„Ještě nevím. Dokud se budu cítit fyzicky dobře na hřišti a budu mít chuť ráno vstávat a jít trénovat, budu dál hrát. Až ten vnitřní plamen zhasne, zvednu ruce a vrátím se domů.“